V roce 1800 byly moderní antimikrobiální látky neznámé. Roku 1820 objevili dva evropští chemikové za použití nákladného katalytického zařízení koncept oxidačních alkoholů. Tehdy začaly nemocnice využívat katalytické difuzory ke snížení problémů souvisejících s infekcí. Lidé věřili, že molekuly, které způsobují pachy, jsou z vlastní podstaty nestabilní a bezplamenná nízká teplota katalytického spalování, že urychluje proces rozkladu těchto molekul na neškodné látky.

Dnes již víme, že difuzory využívají katalytické spalování alkoholu k odstranění a zneškodnění částic ze vzduchu. Odstraňování infekčních částic pomohlo zachránit mnoho životů a využití těchto systémů difúze rychle rostlo. Tak se na trhu objevilo mnoho firem, které se touto technologií zabývalo.

Protože byla tato technologie známá a rozšířená především v Evropě, druhá světová válka zapříčinila krach většiny firem, které se jí zabývaly. Nicméně technologie zůstala stále funkční, a nově je žádána v domácnostech a kancelářích, namísto nemocnic.

Díky moderním analytickým metodám dnes lépe chápeme způsob, jak katalytické difuzní lampy pracují.

Katalytická lampa pracuje ve třech fázích.

Za prvé: lampa vypařuje esenciální oleje přímo do vzduchu, tyto éterické oleje mají pak různé účinky v závislosti na použitém druhu (mohou mít blahodárný vliv na výkon či soustředění, nebo pro změnu napomáhat k uklidnění těla i duše, záleží na zvolené variantě).

Za druhé: lampa prochází fází katalytického spalování, stejně jako starší lampy. Tato katalytická reakce vede ke vzniku volných radikálů, které reagují s kyslíkem ve vzduchu, a tak vzniká ozon. Ozonem mohou být oxidovány organické i anorganické látky, včetně mikroorganismů, jako jsou plísně, viry, houby a bakterie. Ozon se využívá k čištění odpadních vod na vody pitné.

A konečně za třetí: difuzér rozptyluje částice alkoholu do vzduchu. Částice alkoholu pak reagují s infekčními částicemi, absorbují je a zneškodňují.

Katalytická lampa nehoří plamenem, ale využívá k odpařování látek katalytické spalování. Plamen se používá pouze k zahájení katalytického procesu, a to tak, že se zapálí kamínek na konci knotu, ten se plamenem ohřeje na 50°C  a plamen se nechá uhasnout (po cca 2minutách).

Alkohol z nádobky je oxidován horkým keramickým kamínkem za přítomnosti vzduchu a přitom je produkováno teplo, což umožňuje, aby cyklus pokračoval. Celý tento proces známe  jako „heterogenní “ katalytickou oxidaci. Jak katalytické spalování pokračuje, jsou molekuly, které ničí pachy a bakterie, uvolňovány do ovzduší a zároveň je rozptylována vůně éterického oleje. Esenciální olej přitom není spalován, ale jednoduše vonnou složku uvolňuje z povrchu horkého kamínku do ovzduší, což je podstatný rozdíl mezi lampami a svíčkami.

Z následujících studií vyplývá, že katalytická lampa nadále odstraňuje bakterie ze vzduchu, i dlouho poté, co lampa zhasne.

Experiment 1 : Lyon University (France), katalytická lampa funkční po dobu 30minut

Experiment 2 : Agro Hall (nezávislá testovací agentura), katalytická lampa funkční po dobu 45 minut v místnosti o 93m2. Ke stanovení počtu bakterií byl použit Aerobiocollector v různých místech.

Doba po ukončení

provozu difuzéru

 Redukce bakterií
Experiment 1 Experiment2
1 hodina 83% 91,4%
2 hodiny 83% 91,4%
3 hodiny 76% 89,5%
30 hodin 42% 85%

Druhý experiment ukázal 48-69% snížení počtu mikroorganismů ve velké místnosti.